Domove, sladký domove

Je přibližně 11 hodin dopoledne. Mladá, hnědovlasá slečna přichází s přehozenou brašnou k menšímu řadovému domku s cedulkou "6" vlevo od dveří. Dojde až ke dveřím a pozvedne ruku. Chvíli podrží prst na zvonku a poté ruku zase stáhne. Dveře se otevřou a objeví se v nich blonďatá slečna, určitě jí není více než 30 let. „Přejete si?“ optá se žena přátelsky. „Dobrý den,“ začnu,„jmenuju se-.“ V tu chvíli přiběhne ke dveřím malá zrzavá holčička a zvedne oči k děvčeti. „Marrynko!“ vypískne nadšeně a rozběhne se k ní. „Ahoj, zlatíčko,“ pousměje se na Katie, čupne si k ní a Katie ji začne hned objímat. Žena jen překvapeně zamrká. „Promiňte, ale kdo jste?“ zeptá se nejistě. Marry k ní zvedne pohled a řekne prostě: „Marry Spring, madam.“ Žena se usměje, kývne a řekne: „Ano, pan Anthony říkal, že se tu určitě objevíte. Pojďte dál, slečno.“ Marry se zvedne na nohy, chytne děvčátko za ručičku a vejdou společně do domku.

V domě je klid. Za okny již vládne tma, ale žádné hvězdičky vidět nejdou. Hnědovlasá dívka se opírá o kuchyňskou linku a kouká z okna na ulici. „Dobrou noc, slečno,“ ozve se z předsíně žena. „Dobrou noc i vám, Helen,“ odpoví dívka. Dveře se zabouchnou a z ničeho nic je ticho. Dívka přejde z kuchyně do obývacího pokoje. Přejde k stolku a zapne rádio. Z rádia se začne linout hudba, ale nejede příliš nahlas. Dívka přejde ke krbu, nahází do něj dřevo, poté noviny a zapálí. Skočí na pohovku a rozvalí se. Bubnuje prsty do pohovky do rytmu písničky a brouká si. Položí hlavu na pohovku a zavřou se jí oči.

„Marry?“ ozve se mužský hlas. Dívka, oslovená jako Marry, rychle otevře oči. „Já nespím, nespím,“ zamumle zmateně. „Ano, to vidím,“ mrkne na děvče muž, kterému je už jistě přes 40. Marry na muže upře své tmavé, zelené oči a poté se lehce pousměje. „Ahoj tati,“ ozve se. Muž se ale hned zamračí. „Co to máš na tváři?“ zeptá se a přejede jí prstem po již zahojené rance, nejspíš od nože. „Eeeeh... No to nic není tati,“ zamumle po chvilce nejistě. „Někdo ti ublížil?“ zeptá se tiše Tony. Marry lehce kývne a sedne si. Tony si přisedne na pohovku. „Tak povídej, zlato.“

Po dopovědění celého příběhu se muž zamračí. „Tohle řešit budu, Marry. A nevymluvíš mi to, sama to víš.“ zamumle trochu rozčíleně. Dívka si povzdychne. „Tati?“ zeptá se Marry, když se Tony zvedne. „Ano?“ podívá se na ni svýma tmavýma očima. „Musím ti ještě něco říct...“ zamumle tiše a sklopí pohled. Tony si opět sedne.

„Tati.. Ono jde o to.. Hlavně se prosím nerozčiluj.. U Munga jsem zjistila, že jsem se asi zamilovala..“ vykoktá ze sebe. Muž se usměje a poví: „To se mám jako zlobit? Jsem za to rád, zlatíčko. Maminka by byla moc ráda.“ „No.. Víš.. Ten člověk si nejspíš bude hledat práci, nebo už hledal, na ministerstvu. Na odboru záhad, přesněji.“ „A jakpak se ten gentleman jmenuje?“ „Noooo... Nicol, tati. Nicol Pellas.“ Tony překvapeně otevřel ústa. Několik minut bylo jen ticho. Marry koukala do země, Tony vypadal mimo, zatímco se díval směrem ke krbu. „Běž spát, Marry...“ prolomí ticho asi po 10 minutách Tony. Dívka se mlčky zvedne a dojde ke dveřím do předsíně. Ohlédne se k otci. Ten dále zírá do krbu. Dojde ke schodišti a vyjde nahoru. Dá si horkou koupel s bublinkami, obleče se do pyžama a hupsne do postele. Ale nezavírá oči. Stále kouká do stropu.