Po dlouhé době

Ahoj.

Uvědomila jsem si, že už jsem sem dlouho nic nenapsala. Nevím, jestli se dá říct, že se toho dělo moc, ale to sám uvidíš. Už před delší dobou jsme zahájili terapii barev. Ale ta se nějak nepovedla. Vlastně jako ty další.

Ani to nebylo tak zajímavé, jak jsem si myslela.

Jak už jsem tedy řekla, tak jsem těch terapií prodělala dost. Takže se paní (Ano... Zjistila jsem, že je vdaná.) rozhodla konzultovat můj stav s někým jiným. Trošku mně to zarazilo, to přiznám i bez mučení.

A pak mi vyklopila, že by jsme mohli zkusit částečnou hypnózu. K tomu se ale vrátím později.

Někdy v průběhu dalších dní mi přinesla sáček. Prý od nějakých dětí. Říkala jsem si : ,,Ale od jakých dětí ?" Nevím, jestli se třeba Jen, která má 16, dá považovat za dítě. A nebo Fi. A David. A co James ? James mi vlastně ještě nenapsal... Jen, Fi i David ano, ale James ne... Proč ne ? S Jamesem se bavím už od začátku mého dobrodružství v Bradavicích, tak proč by mi nenapsal ? Třeba ještě napíše... Ale jak jsem se dozvěděla, mám ještě "omezené návštěvy". A já blbec jsem si myslela, že když se budu chovat vzorně a budu hodná, tak že mi je třeba povolí. Ale nééé. Prostě tady budu sedět sama. Jediným světlem mi bude měsíc. Celé dny proležené na posteli. Tolik věcí bych teď mohla dělat ! Tolik věcí bych mohla dělat v Bradavicích ! Chodit svobodně kam chci, žít z jablek a z vody, rybařit, po večerech vést zajímavé a vtipné diskuze. Opravdu mi to chybí... Ale přece jen mi ty návštěvy někdy povolí. Ale kdo ví...

A nastal Den D. Den, kdy jsem měla být zhypnotizovaná. Den, kdy se možná mohlo všechno změnit. Bohužel si z toho ale nic nepamatuji...

Přišel víkend a na víkend mi moje paní ošetřovatelka, psychiatrička, terapeutka slíbila vycházku. No těšila jsem se jako malé dítě, kterému jste řekli, že půjde na pouť. Ale co se nestalo ? O víkendu ani vidu ani slechu po ní. Super ! Když se ale objevila, myslím, v pondělí, omluvila se a řekla, ať se obléknu a že přijde. No čekala jsem delší dobu, než by bylo potřeba. Říkala jsem si, jestli se něco nestalo. Chápeš to, deníku ? Já o ni nejspíš měla strach ! Ptfuj ! Nakonec se ukázalo, že někdo dělal údajně "rambajs" a šli jsme na střechu, kde už na mě čekal Bui. Sice by byla lepší procházka, ale fajn. Bui mi hravě postačí. Byl moc rád, že mě vidí a hned se mi začal rozvalovat po klíně. Je úžasnej.

Ještě jsem se zeptala na to, kdy by mně mohli teoreticky pustit. A nedočkala jsem se žádné pěkné odpovědi, která by mi vyhovovala. Ale s tím už se musí člověk smířit. Zvlášť, když jste nedobrovolně v zajetí někoho, kdo vám vyhrožoval, kdo vás zmrazil a násilím vám píchl injekci a kdo k vám není upřímný. Ano... Mluvím o tom "rambajsu" a té "návštěvě". Vím, že se ke mně chtěli dostat, ale nejspíš je nepustili a proto poslali jen ty lízátka. No a ten rambajs ? Mohla mi říct narovinu, že to byl kamarád tamtoho šílence, nebo maminka tamté holky, co má pokoj vedle tebe. Ale proč to tak okecávala ? Mám takové divné tušení, že ten bordel tam dělali oni. Jen, Fi, David a nebo James. Možná i Nicol ? Ne... Nicol asi ne. Ta je až moc vzorná.

A co dál ? Vlastně jen dny proležené na pokoji (což už jsem psala) a minimálně 2x denně návštěva té nejmilejší, nejhodnější paní na světě, aby se zeptala, jestli se ti zdálo něco pěkného a jak ti je. To mně přivádí k dnešku a ke včerejšku. Včera se mi zdála noční můra o mamce. Už delší dobu se mi noční můra nezdála a tohle nebylo to nejhezčí, co by se mi mohlo zdát. Co je vlastně to nejhezčí, co by se mi mohlo zdát ? Vstát ve svém pyžamu ze své pohodlné postýlky, převlíct se do úžasné košile a kalhot, obout si krásné černé boty, vzít do ruky svůj nádherný Zameták, jen tak se proletět, naobědvat se jablek a zapít vodou, jít na ryby s Davidem, s Jenifer, s Fi nebo s Jamesem. Pak třeba prokecat celou noc v Kotli, dát si studenou sprchu, obléct se do nebelvírského pyžama, zalehnou do měkké postýlky a pak třeba ještě chvíli přemýšlet, co se vlastně dělo. Dřív mi to připadalo normální, teď bych za to dala nevím co. Snad už se brzy vrátím...

Ale já odbíhám od tématu ! Když se mi včera zdála noční můra, myslela jsem, že se mi bude zdát znova. Ale osud to má kolikrát pěkně spočítané. Mohla jsem se hanbou propadnout, když jsem jí ten sen vykládala.

Představa, že mně vidí nahou Jenifer, Fiona, David, James, Nicol, Matt, pan Čistokrevný, milovaná Lou, Kris, Mára, Shyam, dokonce i Thorinson, mi připadala naprosto hrozná ! Brrrr... A ještě, když mi ta paní řekla, že se aspoň podívali na pěknou holku... I to mně přivedlo k zamyšlení... Nemůže být pedofil ? Musela jsem se přece převlíkat před ní a teď mi ještě řekla, že jsem pěkná... Budu si muset dávat pozor, jestli po mně nebude chtít, abych se náhodou svlíkla. A aby mně nezmrazila a nesvlíkla sama ! Ale říkala, že má manžela... Viděla jsem na ní vlastně někdy prstýnek ? Vůbec jsem si to neuvědomila... Hned zítra upřu pohled na její prsty. A neměl vyjít už Věštec ? Třeba se stalo něco zajímavého, důležitého a já o tom nic nevím... Taky se zeptám...

Ale myslím, že když mně napadají takové myšlenky, měla bych už jít spát.

Dobrou a přej mi, ať to doopravdy není pedofil.