Rayne a Alice

No... Dnes budu celkem i pokračovat v té věci s Raynem. Ale ještě před tím... Konečně jsem se naučila kouzlo na zrušení stability z prváku! 

No a teď se vrhnu na toho Rayna. V pondělí jsme měli POKT jako vždycky a já říkala Amaiovi látku - hvizdomyš. A po hodině se rozlehl hlas Carrington, ať k ní dojdu. Doufala jsem, že už sehnala to lepidlo, ale když jsem došla do její učebny, překvapil mě David tím, že je tam Rayne... Takže beztak zase bonzoval. A měla jsem pravdu. Asi nebylo zrovna moc pěkné nás pozorovat, jak na sebe štěkáme. Ale on si začal! Pak se tam z ničeho nic objevil Peter, který taky jakoby stál za mnou. No... Spíš nestál za Raynem. Carrington to nevydržela a zavolala si na pomoc Thorinsona. Peter šel pak ven.

Ten přišel s tím, že pokud budeme mluvit bez vyzvání, máme školní trest. Takže kdo má trest? No já ne! On, samozřejmě. Já Thorinsona poslouchám, nemluvila jsem tedy. Vyslechli nás naráz, ve stejné místnosti. On furt ale vystrkoval nahoru ruku. To už mě celkem štvalo. Každopádně každý řekl svou verzi. A já unikla bez trestu, naštěstí. Jenže to už Rayne zase zuřil. Že já ho mlátím, šikanuju a přiznám se a nemám žádný trest, zatímco on skočí do řeči a trest má. Jeho chyba, co na to říct. V jednu chvíli řekl Carrington, ať jí neskáče do řeči. A to bych si nedovolila ani já. Ta, která nemá moc velký respekt k dospělým.

Skončilo to tak, že Thorinson mu řekl 3 nějaký věci a měl jít pryč. Ale nechtělo se mu. Nutno podotknout, že celou dobu se opakoval jako zaseklá gramofonová deska. Nakonec mu museli vyhrožovat, že ho vyvedou - neúspěšně. Tak se Carrington zvedla, on zopakoval pár slov a vystřelil. No a pak 3 věci pro mě. První byla, že věta "Ale vždyť mě znáte" není fajn obhájení. To chápu... Jsem agresivní, sama to vím, ale nevymlouvám se na to. Druhá byla, že je zklamaný... To mě ranilo... Ale doufám, že nebude zklamaný navěky. A do třetice mi řekl, že bude muset popřemýšlet nad tím, jestli to, co jsem mu tehdy řekla v kabinetu, byla pravda. A vyšla jsem ven. 

Tam stála unavená a ustaraná Alice. Chudák.. Potřebovala jít do postele, ale chtěla mě doprovodit, aby se mi prý nic nestalo. Byl tam i ten Peter, mimochodem. Snažili jsme se ji nějak přesvědčit, ale ona ne. Pak vyšli profesoři. Thorinson jí prý do Mrzimoru odnesl (A mám zprávu, že Rosie je na hradě!), ale to mi řekla sama Alice. Neviděla jsem totiž, co se tam děje, protože mě Carrington na kolej odvedla. Ale u Buclaté dámy byla Star a že prý jsme chudší o 20 bodů díky Lou a Amaiovi. Zabila bych je, fakt že jo. Amai poslal omluvu po Davidovi, ale Lou... Přijde si po roce, vezme nám body a ještě je ráda! No... Pokud bude na tom kolejním výletě, s holkama ji utopíme, to už máme domluvené.

A Alice... Jsme si poslední dobou, podle mě, celkem blízké. Je fakt pěkná. Má i super postavu. No vážně! Musím od jejího pozadí odvracet zrak, když jde přede mnou a tak svůdně vrtí boky. Trávím s ní čas ráda. Je fajn vidět, že je tady i jiná holka než ta, která mě chtěla přikurtovat na ošetřovně. Psychicky mi fakt pomáhá, za což jsem jí ráda. A nejspíš i ona ke mě něco cítí. Kamarádství, samozřejmě. Má Mattyho. A já Nicol. I když... Já vlastně Nicol nemám.

No.. To bude asi vše, co k tomu chci říct. Tedy napsat. Dnes mě čeká jasnovidectví, tak jsem zvědavá.. Chceme s Fi zjistit, jak na Lou seslat nějakou hnusnou kletbu, tak snad nám Proctter pomůže, když má tak ráda smrt a tyhle věci okolo. Takže... Zatím.