Rosyina návštěva, nemoc

Za těch několik dní se toho semlelo opravdu hodně. Psala jsem "esej" na téma ,,Co bych na sobě měla změnit/zlepšit" a došel mi dopis od Jen. Nakreslila mi i nádherný obrázek. Hodně mi to zvedlo náladu. Dále jsme se třeba podívali na zahradu. Když jsme se ale vraceli, objevila se ve mě touha. Táhla mě ke schodům. Ta specialistka mě nakonec násilím odvedla. Mimo to jsme hráli i šachy.

Každopádně v pondělí jsem měla kreslit. Měla jsem kreslit svou duši. Tak jsem nakreslila sebe, napravo ode mě černou šmouhu a nalevo něco, co mělo připomínat záři. Ani si už nevzpomínám, jak to okomentovala, ale pochopila to.

V úterý mi přišla návštěva. Byla jsem celkem překvapená, že to byla právě Rosa.

Nemohla jsem si nevšimnout toho jejího bříška.

Ve čtvrtek jsme se zase vydali na zahradu a tentokrát mě čekalo milé překvapení. Čekal tam na mě BUI ! Když se mi asi po půl hodině uvelebil v klíně a usnul, zeptala jsem se jí na něco, co mě už chvilku zajímalo.

Mám prý sklony k maniodepresivní psychóze, ale vlastně ani nevím, co je to.

V pátek mi měla vysadit tabletky. Ale nestalo se tak. Navíc mi přibyla ještě jedna. Zaslechla jsem totiž, jak Katie volá, abych jí pomohla. Znělo to zoufale a vycházelo to odněkud z chodby. Když jsem vyletěla na chodbu, nikde nikdo nebyl. Chvíli jsem bušila do dveří, které vedou k výtahu a pak mě specialistka vzala do náruče a odnesla do postele. Dostala jsem tedy další tabletku navíc. Červenou. Prý je na uklidnění. Ale ano... Cítila jsem se lépe a navíc mi nevnutila lektvar.

A dnes ? Vlastně mě nechala jen odpočívat.

Dobrou noc.