Sebevražda ?

*rozpité a naškrábané*

Jak se vlastně stalo, že jsem zase na ošetřovně ? Nuže, já ti to tedy povím deníku...

Začalo to vše tím, že jsme měli v pondělí hodinu Jasnovidectví a koukali jsme do orbity. Měli jsme se na něco orbity zeptat a potom do ní kouknout. Zeptala jsem se, jestli je rodina v pořádku a jestli jsou živí. Kouknu do orbity a tam... Smrtonoš. Chvíli mě Durrell uklidňovala a pak jsem se odebrala na kolej. Hned jsem letěla do pokoje a chtěla začít psát dopis. Jakmile jsem si ale odložila sešity, přiletěla sova. Rozbalila jsem obálku a koukla do dopisu. Psal táta... Maminka s Katie šli pozdě večer domů a přepadl je nějaký zahalený muž. Maminku zavraždil a Katie unesl. Proč ? To není jasné. Řeší to mudlovská policie. Každopádně na mně toho bylo moc. Rozhodla jsem se podniknou tu nejhorší věc. Sebevraždu. Vydala jsem se proto do lesa. Z toho všeho si pamatuji málo. Viděla jsem Davida a on hned na to odpádil. Viděla jsem Alice a Cavallera. Cavallero utíkal. Teď jsem zase viděla strop ošetřovny. Alice do mě cpala nějaké lektvary. To už jsem začala pomalu vnímat. Chtěla jsem pryč. Chtěla jsem dokončit, co jsem začala. Alice se ale rozhodla, že mi zašije škrábance na obličeji. Nacpala mi kapesník do pusy a začala zašívat. Hrozná bolest. A pak přišla řada na zašití hrudníku. Samozřejmě tam byli pěkně hluboké škrábance. A proto mně náš milovaný profesor Alert uspal !

A co potom ? Pořád jsem se snažila utéct, ale Alice se nedala oblafnout. A tak mi vyhrožovala...

Poté mně dovedla do pokoje a přivedla si na pomoc prof. Carrington. K té mám samozřejmě úctu a myslím, že máme jiný vztah než ''profesor a žák''. A tak jsem se podvolila. U nikoho jiného by to nebylo tak rychle, ale tohle bylo spiknutí. Alice musela vědět, že na mně Carrington tak zapůsobí a že kvůli ní půjdu spát.

Další den, tedy v úterý, se zase objevila Hitori. Moc se jí nelíbilo, co jsem udělala a tak jsme se nějak hádali. Nakonec jsme zůstali stát u dveří ošetřovny a hráli jsme hru, kdo se první vzdá. A něco kuje. Zavolala si Alice, Rosie, Jen, Matta a Shyama. Co jim sakra mohla chtít ?

A dnes, tedy ve středu, se za mnou zastavila Jen. A po ní přišla hned Rose. ,,Co ta tu chce ?'' honilo se mi hlavou. Jen jsem ani nestačila vysvětlit, co jsem udělala a hned musela pryč, protože Rose se mnou chtěla mluvit. O terapii. Buďto u ní a nebo u jiného psychologa. Nebo tu byly jiné možnosti.

Psychiatrické oddělení, sanatorium a nebo farma. Popravdě mě nic neláká. A ani ta terapie s nějakým psychologem. Chci prostě skončit se životem a vidět znova maminku ! Možná už uvidím i Katie.... Ale ne, takhle myslet nesmím. Pořád je tu možnost, že je naživu. Popravdě jsem Rose řekla, že chci jen jediné a ona už ví co. Ano, smrt... Nebyla moc nadšená.

 Ve vzduchu je spousta nezodpovězených otázek a já nad nimi musím přemýšlet. Je Katie v pořádku ? A co taťka ? Co je Rose líto a za co jí jednou poděkuju ? Jak je asi Jen a Davidovi ? Co se stane, když odmítnu terapie ? A co když se pokusím zdrhnout ?

Věřím, že na ně postupně zjistím odpovědi, ale teď nejspíš není ten správný čas vědět je. Co bude zítra ? Netuším. V každém případě se nehodlám podvolit Rose, Hitori a ani Alice. Vlastně ani Rosie. Zaslechla jsem něco jako praktikantka. Komu se podvolím ? Možná přátelům, možná Carrington, ale na 100 % taťkovi. V této době věřím jen pár lidem, ale taťkovi nejvíc. Blíží se Vánoce a mamka bude mít den před Vánoci pohřeb. Co když se nedostanu domů a nestihnu pohřeb ? Chci se jen jet rozloučit a taťkovi se vyplakat na rameni. Navíc bych ráda zašla i na hrob tety, který bude nejspíš vedle mamčiného. A pak chci jet za Jacobem. Pustí mě Rose nebo Hitori ? Dostanu se domů v této hrozné situaci ?

Kdo ví.