Zkoušky, Rosie a Nicol

No.. Co napsat... Stalo se toho hodně, ale nevím, jak to shrnout...

Ani tady nebudu psát o tom, co se mi stalo v neděli, tuším.. Řeknu jen, že to bylo celkem hnusné..

Zkoušky. Výsledky jsou super! Z POKT, jasnovidectví, lektvarů a přeměn mám za Vé, z formulí a obrany Pé. Protože se letos zavedlo to studijní minimum. No.. Na odražečku v nějakém famf. týmu snad nepotřebuji kouzla z obrany a formulí. A asi jim bude i jedno, že to mám na Péčko. Každopádně se stala taková zajímavá a trapná (pro mě) věc na zkoušce z přeměn. Fi byla zase hluboce zamyšlená a měla přeměnit kalhoty. Nemohla jsem ji v tom nechat..

No.. Co dále... Asi se přesunu k Nicol... Zítra odjíždí a v září už jí tady neuvidím. Bude hrozné chodit po hradě a vědět, že neuvidím tu krásnou usmívající se tvář, vlídné světlé modré oči, které obklopují dlouhé černé řasy, ty na pohled úžasné rty a prostě JI. Včera jsem se ale neudržela. Po tréninku jsem s ní chtěla být o samotě, tak jsem jí nabídla, jestli nechce jít ke mně. A prý, že jo. Došly jsme do pokoje a já odklidila ten plesnivý dort z postele, aby si mohla někam sednou (a já vedle..). Nakonec si sedla na truhlu a já naproti ní, na zem. Bylo úžasné vidět ty její nožky tak zblízka.. A ruka mi prostě ujela..

Asi ji to trochu zarazilo, když pak měla nohy u hrudníku.. Ale.. Prostě ji nejde nemilovat, no tak..

No.. A dnes bylo vyhlášení ve velké síni. Tušila jsem, že prohrajem, ale omyl! Během dne za mnou (zrovna, když jsem si zkoušela šaty, ze kterých jsem se stejně musela převlíct...) doběhly Wennys a Katie s tím, že vyhráváme. Takže jsme vyhráli! Havrani musí být nabručení.. Ale! Viděla jsem v síni Rosie s Richardem. A tak jsem si řekla, že bych ji mohla aspoň pozdravit.

Doplížila jsem se jí za záda. Něco jsme prohodily a Richard pak šel ven, že nás nechá o samotě. Nakonec jsme se ale rozhodly, že půjdem někam a probereme věc, která mě teď hrozně tíží.. No Nicol, co jiného, že? S Richardem se domuvila na pozdějším setkání a mohly jsme vyrazit.

Došly jsme až někam, kde byly zamčené snad dvoje dveře. Nakonec jsme zůstaly na chodbě. No a já začala.. Začala jsem tím, že jsem u Munga zjistila, že mi na jednom člověkovi záleží víc než na Davidovi. A tak nějak se to přehouplo dál a dál, až jsme došly k pravdě.

Ano, je to překvápko.. Dala jsem jí svolení s tím o Nicol mluvit, stejně s ní mluvit bude. Tak jsem zvědavá.. Rosie je prostě fajn. Nebyla na hradě, protože prý měla nějaký zdravotní problémy, tuším.

Mno.. Ukončím to.. Zítra ráno bych s Nicol měla jít na procházku. Měla jít už dnes, ale nakonec že prý ne. 

Naposledy.. 

Ale už vím, co udělám.

*do detailů nakreslená podobizna Marry s Nicol*